Lumen gentium

Lumen gentium Dogmatická konstituce o církvi česky: Světlo národů
Dokumenty II. vatikánského koncilu
Datum	24. listopadu 1964 promulgoval Pavel VI.
Téma	Liturgie
Text
latinsky
anglicky
česky

Lumen gentium, Dogmatická konstituce o církvi, je jedním z hlavních dokumentů Druhého vatikánského koncilu. Tuto dogmatickou konstituci vyhlásil papež Pavel VI. 21. listopadu 1964 po schválení shromážděnými biskupy poměrem hlasů 2 151 ku 5.^[1] Jak je u významných dokumentů římskokatolické církve zvykem, je známá pod svým incipitem „Lumen gentium“, což česky znamená „Světlo národů“ a název pochází z prvních slov konstituce: „Kristus je světlo národů.“ Pro tuto konstituci se používá zkratka LG.

Konstituce má osvětlit věřícím i dalším lidem podstatu církve a její univerzální poslání. Hlavním zájmem konstituce je zřetelněji zdůraznit Krista jako střed církve. Jasně biblickým jazykem a s důrazným odvoláním na teologii církevních otců zdůrazňuje římskokatolická církev svůj charakter mystického těla Kristova a „putujícího lidu Božího“ a zejména se vyhýbá úzkému zaměření na pouhý institucionální charakter církve.

Osm kapitol dokumentu lze tematicky spojit: první a druhá kapitola pojednávají o podstatě a historické existenci církve, třetí a čtvrtá kapitola o různých rolích v církvi, pátá a šestá kapitola o svatosti a řeholním životě a sedmá a osmá kapitola o svatých a Panně Marii.^[2]